|
Vyberte si jazykové rozhraní:
  |
|
| |
|
|
|
| květen 2023 | | po | út | st | čt | pá | so | ne | |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | | 29 | 30 | 31 | | | | |
|
|
| |
|
|
|
Právě je 21 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde |
|
| |
|
|
|
| Stories: Betonoví muži a ženy si dali sraz na Vlkově |
|
 V sobotu jsem se zúčastnil pro zapáleného, byť stále rekreačního cyklistu netradičního závodu Betonový muž a žena na Vlkovské pískovně u Veselí nad Lužnicí. Jaký byl?
Betonový muž a žena a jakousi kombinací triatlonu a známých závodů Ironman. Závodí se v triatlonových disciplínách, které jsou ale od sebe odděleny, takže závodník má čas se převléci a částečně i odpočinout. Začíná se plaváním přes pískovnu a zpět, což je celkem cca 500m, následuje kolo v délce asi 20km a poslední je běh na 7km.
Na závod jsem se nijak zvlášť nepřipravoval, pouze týden předem jsem si šel zaběhnout zmíněných 7km, abych věděl, co to se mnou udělá. Již asi dva roky od operace kolene jsem totiž neběhal a následky na sebe nenechaly dlouho čekat - bolest všech možných svalů po následují tři dny mne utvrdila v tom, že běh je zcela něco jiného než kolo. Následující týden jsem se také nijak nešetřil, tradičně téměř každý den kolo, do toho jednou posilovna a pouze v pátek jsem si dal oddech, takže nohy mne bolely ještě v den závodu. Nechtěl jsem se ale nijak hnát a startovat vždy odzadu, takže jsem to bral tréninkově. Hlavní cíl byl neutopit se, dojet a doběhnout ve zdraví. K závodu jsem se nechal snadno zviklat od Milana a na oplátku jsem zase já zviklal druhého Milana. Nakonec jsme tam byli čtyři, když Milan 1 přivezl ještě svého bývalého spolužáka Lukáše.
Na sobotu meteorologové hlásili déšť a silný vítr, naštěstí jim to ale nevyšlo a počasí se přes noc umoudřilo. Sice bylo pořád pod mrakem a žádné vedro, ale nepršelo, což bylo to hlavní. Na místo jsme dorazili asi hodinu před začátkem, na místě již bylo vše připraveno, ale závodníci se teprve sjížděli. Při prezentaci dostal každý lehkou vestu s číslem a cyklolékárničku, což je po tričkách a flaškách na pití z MTB maratónů příjemná změna. Další cesta vedla na pláž pro zjištění teploty vody. Vzhledem ke chladnému počasí a předchozím vedrům se zdála velice teplá, což bylo příjemné zjištění, samozřejmě určité pochybnosti v člověku vždy přetrvávají.
Už teď bylo poznat, kdo přijel závodit s ostatními a kdo sám se sebou. Mezi veselými debatujícími hloučky se rozcvičovalo, rozběhávalo a rozplavávalo několik jedinců, na kterých bylo vidět, že jedou na vítězství. Celkem se na start postavilo 115 závodníků, což bylo více, než jsem v tomto počasí čekal. Spousta lidí se již soukala do neoprénů, pro mne ale převlečení do plavek zabralo jen okamžik, takže jsem nikam nechvátal. To už ale pořadatelé ohlašovali blížící se start plavání, takže i na mne a mé kamarády došlo.
Start byl klasický triatlonový - ze břehu se rozběhl dav, respektive půlka davu, druhá půlka se již do vln tak nevrhala a spíše klasickým způsobem se ponořila do vody. Počkal jsem až na konci a také se pomalu namočil. Nikam jsem se nehnal a trpělivě čekal, až se pole roztrhá a postupně se tak dalo plavat bez nebezpečí kopnutí od jiného borce do hlavy. Mé nezávodní tempo se projevilo tak, že když jsem byl asi v půlce pískovny, tak jsem již viděl, jak první plavci vylézají na břeh a obíhají břízu, která označovala návratový bod. Tady jsem také doplaval Milana 2, který to očividně přepálil, ale statečně bojoval. Nakonec jsem také dosáhl druhého břehu a obrátil se zpět.
Při zpáteční plavbě jsem již trochu přidal a vybral si borce asi 30m před sebou, kterého jsem si dal za cíl předběhnout, což se mi nakonec povedlo, i když po výstupu na břeh mne zase předběhl. Mezitím se mi ale povedlo přeplavat pár dalších závodníků. Přežil jsem, takže jsem byl nakonec spokojen i s časem málo přes 15 minut a umístěním v první 90tce.
Na druhou disciplínu kolo jsem se těšil samozřejmě nejvíce, ale plán byl stejný - startovat odzadu a po pár kilometrech do toho zkusit šlápnout. Závodníci měli kola různá, od horských po špičková silniční, ani krosová, na kterém jsem jel i já, nebyla výjimkou. Startovalo hned vedle pláže na prašné cestě, což právě silničářům asi moc nevyhovovalo, ale po asi 200 metrech se vyjelo na silnici, což jim naopak vyhovovalo. Jela se dvě kola, celkem asi 21-22km, téměř vše po silnici, jen průjezd cílem byl po prašné cestě.
Na začátku závodu jsem se držel na chvostu s kolemjedoucími závodníky, po přejezdu železniční trati jsem do toho začal šlapat a konečně zařadil velkou placku ve předu. To se mi příliš často nestává, protože s počtem zubů 48 ji využiji až od 30-32km/h. To ale nebyl problém, protože se jelo téměř pořád po rovince a střední kolečko jsem zařadil jen na prašné klikaté cestě u cíle. Postupně jsem se propracovával vpřed a předjížděl jednoho závodníka za druhým, asi nehorší byl boj s protivětrem po otočce ve Valu, kde spousta závodníků uvadla. Po prvním kole jsem byl odhadem již v první polovině startovního pole a šlapal dále. Asi 5 km před cílem jsem dojel jednoho borce na horáku, který vypadal, že mu už dochází, ale jakmile jsem ho předjel, tak se chytil, výborně jsme se spolu hecovali a nakonec jsme dorazili do cíle společně (zdravím :) ). nakonec jsem byl do třicátého místa a výsledný čas pod 40 minut, takže spokojenost. Průměrná rychlost byla neuvěřitelných 31,5km/h, na což tedy u osmdesátikilometrových závodů terénem nejsem zvyklý.
Na řadě byl běh, který měl závodníky dorazit. Ten jsem absolvoval rovněž zezadu a běžel tentokrát od startu svým tempem. Pěkná byla vložka kolem železniční trati, kde se běželo po pískové lesní cestě. Měkký terén mi naprosto vyhovoval. Po vyběhnutí na asfaltovou silnici zbytek pole přidal, na což jsem ale nereagoval a běžel stále svým tempem. Nakonec čas 34 minut byl téměř stejný (o minutu rychlejší) jako před týdnem, v cíli jsem se vměstnal přibližně do poloviny startovního pole.
S celkovým umístěním do první padesátky jsem také spokojen, hlavně atmosféra závodu byla výborná a organizace také. Pokud to čas a zdraví dovolí, tak se určitě za rok zúčastním opět. Milan a Lukáš nakonec skončili o 10-15 míst přede mnou, co dělal hlavně rozdíl v plavání, druhý Milan pak sklízí můj obdiv za odvahu, když předtím několik let nesportoval, přesto statečně bojoval a všechny disciplíny dokončil - pravý Betonový muž!
|
|
Uveřejněno v po 25.srpen 2008, 0:00 od Mike |
|
|
|
Příbuzná témata:
 |
|
|
|
|
|
|
| Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd. |
|
| |
|
|
|
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0
|
|
| |
|
|
|
