Nejprve se pozastavme nad výhodami a nevýhodami tohoto řešení. Začněme těmi mínusy. V současné době je to hlavně podrobnost map. Teprve začátkem tohoto roku (2009) byly u nás zmapovány všechny veřejné silnice první až třetí třídy, což je nutné alespoň pro základní navigaci do auta. Chybí ale spousta ulic ve městech. Další nevýhodou je to, že jak k mapování přistupují různí lidé v různých částech světa, tak některé části jsou zmapované hodně podrobně a jinde zase málo nebo zcela vůbec. Zmínit musíme i to, že každý člověk musí k tvorbě map přistupovat velmi zodpovědně, protože to může mít fatální důsledky pro ostatní - špatnou navigaci, ničení práce ostatních nebo nepřesná data.

A co ty plusy? Hlavním plusem je to, že mapa může být velice aktuální. Zanést změny do mapy je možné hned, jakmile nastanou, přičemž je vlastně okamžitě můžeme použít. U map generovaných do bitmapových obrázků to trvá řádově hodiny až dny, ale je to pořád mnohem méně, než rok u komerčních map. Sice mnozí namítají opak, ale další výhodou je to, že se na tom podílí mnohem více lidí, kteří mohou zanést do mapy i cesty a cestičky, které na komerčních mapách vůbec nejsou. Navíc mohou reagovat pružně a pokud taková cesta zanikne nebo se změní, opět provést úpravy. Komerční subjekt nikdy nedokáže procházet neustále všechny cesty a hledat jejich změnit. Do mapy se tak mohou dostat až za několik let, pokud vůbec. Proto také v těchto mapách řadu lesních cest nenajdeme nebo jsou značně nepřesné.

Další výhodou je API, které umožňuje spoustu věcí navíc oproti komerčním mapám. Ty jsou vždy prodávány ve větších územních celcích a navíc jejich kombinace je problematická. Pokud tedy cestujete z Prahy třeba do Londýna, tak si buď musíte koupit mapu celé Evropy, kterou využijete jen z části, nebo po částech (ČR+Německo+Anglie), pak zase nastává problém s přechody, protože navigační software většinou neumí pracovat s více mapami najednou a nedokáže udělat navigaci přes více map. Zde tento problém odpadá, u navigačního software Navit si zvolíme si výřez, jaký požadujeme (třeba jen část ČR, Německa a Anglie na naší trasu), mapu stáhneme a máme co potřebujeme bez zbytečností okolo.

Podívejme se nejprve na použití OSM. Základem je samozřejmě mapa na internetových stránkách www.openstreetmap.org, viz obrázek. Mapu můžeme procházet, můžeme v ní vyhledávat názvy měst, ulic a objektů. Vlevo je měřítko přiblížení, čím více se přibližujeme, tím více objektů pak vidíme. Vpravo je tlačítko plus, na které když klepneme, tak se objeví přepínač způsobu zobrazení mapy (tzv. typu rendereru). Jeden z nich je Cycle Map (cyklistická mapa), která zobrazuje i vrstevnice (naimportované z výškových dat NASA) a cyklostezky.

Jiná situace nastává, když chceme používat mapu offline, tedy bez přístupu na internet. Pak musíme použít nějaký program, který použije stažená mapová data nebo si je umí stáhnout sám. Těchto programů je hodně (seznam najdete například zde) a záleží i na tom, jaký systém používáte. Většina programů je pod Linux, protože je stejně jako zdroj dat OSM s otevřenou licencí open source, existují ale i pro Windows, nebo Windows CE.

Osobně na cestách používám program TangoGPS na přístroji Neo Freerunner. Ten si dokáže při připojení k internetu stahovat mapy přímo ze serveru, které zrovna potřebuje (zvládá i mapy Google), dokáže stáhnout mapu oblasti pro pozdější použití v terénu a dokáže nahrávat záznam trasy z GPS. Zajímavou vlastností je i možnost vidět polohu svých přítel, pokud máte připojení k internetu (třeba přes mobil nebo Wi-Fi), umí vkládat body zájmu (tzv. POI - point of interrest) a dokáže k zaznamenané trase přiřadit obrázky podle času, takže víte, kde jste co fotili. To je tak pro ty, co rádi jezdí na kole nebo chodí na výlety pěšky.

Většina lidí ale pravděpodobně bude tužit po navigaci. K tomu slouží program Navit, určený pro navigaci v autě, má ale i mód pro navigaci na kole. Je stále ve vývoji a spousta věcí známých z jiných navigací mu chybí. Také rychlost vykreslování není nijak závratná, což je způsobeno i tím, že vykresluje úplně vše včetně řek, sloupů vysokého napětí, lesů, názvů ulic atd. Což zabere hodně času. Na notebooku to nevadí, ale na malém kapesním přístroji je to docela problém. Stále se ale vylepšuje (za půl roku opravdu hodně dospěl) a v budoucnu z něj bude určitě výborný program. Navíc je hodně konfigurovatelný, takže si ho každý může vyladit k obrazu svému.

I kvůli pomalosti Navitu jsem začal experimentovat s vlastním mapovým software, který vznikl spíše jako seznámení se strukturou OSM a také způsobem vyhledání tras apod. Tak se zrodil program MC Navi, který je zatím jen ve verzi pro Linux a Neo Freerunner. V porovnání s komerčními aplikacemi stále nic moc, v porovnání s Navitem je rychlejší vykreslování i hledání tras, ale některé věci ještě chybí. Pomalu ho ale vylepšuji a chci z něj udělat hlavně i turistickou a cyklo navigaci.

Hlavní kouzlo OSM ale není v používání map (což je samozřejmost), ale možnost zasahovat do jejich tvorby. Jakmile na cestách zjistíme, že něco není v mapě v pořádku, tak můžeme tyto věci opravit nebo přidávat neexistující cesty a objekty. V podstatě se dá říci, že bychom to měli dělat, protože tím splácíme to, že můžeme tuto mapu používat - platíme tím tedy morálně ostatním lidem, kteří se rovněž na vylepšování podílejí a může nás hřát, že ostatní v tom samém místě nebudou bloudit jako my.

Editace je přitom velice jednoduchá. Nejprve je nutné se zaregistrovat, abychom mohli úpravy provádět. Dostaneme uživatelské jméno (což je email) a zvolíme si heslo. K editaci použijeme k tomu jeden z programů k tomu určených, do kterých napíšeme naše jméno a heslo. Nejčastěji se používají:

• Potlatch - napsaný ve Flash, běží přímo ve webovém prohlížeči, takže žádný program nemusíme stahovat. Běží přímo nad serverem, takže se někdy čeká na stáhnutí dat, vhodné pro krátké úpravy.
• JOSM - napsaný v Javě, což je trošku omezení, protože není tak svižný (prostředí, ne editace), jde ale spustit na všech platformách, kde je Java (Linux, Windows, Mac)
• Merkaartor - napsaný v jazyce C nad QT4, prostředí je rychlé, existuje verze pro Linux, Windows, Windows CE a Mac

Osobně používám Merkaartor, ale JOSM byl dříve a tak je u spousty lidí velice oblíbený a v mnohém je stále nejlepší.

Popišme si práci v Merkaartoru. Vše funguje tak, že nejprve si ze serveru stáhne (Download) data pro námi požadovanou oblast a po provedení změn je zase nahraje zpět (Upload).

Jako zdroj dat můžeme použít naše záznamy tras z GPSky ve formátu GPX, což je nejčastější pro lesní cesty a pěšiny. Pro komunikace je možné použít i dalši podkladové vrstvy, licenční ujednání dovoluje použít satelitní obrázky od Yahoo, která ale u nás nejsou příliš detailní (mimo Prahu), proto je lepší použít český zdroj - černobílou ortofoto mapu UHUL nebo katastrální mapu od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). lze ale použít libovolný zdroj, který podporuje standard WMS. Já používám tyto zdroje:

• UHUL
  
  • Server: geoportal2.uhul.cz
  • Path: /cgi-bin/oprl.asp?service=WMS&VERSION=1.1.1&REQUEST=GetMap&TRANSPARENT=TRUE&
  • Layers: Ortofoto_cb
  • Projection: EPSG:4326
  • Styles: prázdné
  • Image format: image/jpeg
• CUZK
  • Server: wms.cuzk.cz
  • Path: /wms.asp?service=WMS&VERSION=1.1.1&REQUEST=GetMap&TRANSPARENT=TRUE&
  • Layers: def_budovy,kn
  • Projection: EPSG:4326
  • Styles: prázdné
  • Image format: image/jpeg

Styl kreslení je jednoduchý. Existují tři resp. čtyři druhy objektů:

• Node - jde o jeden bod
• Route - trasa nebo cara, která spojuje vice bodů Node
• Area - v podstatě to samé, co Route, ale je uzavřena

Co daný objekt znamená určují parametry, z nichž každý má svůj název a hodnotu. Název je například highway, což značí jakoukoliv cestu a hodnota je typ této cesty - například motorway je dálnice, primary je silnice první třídy nebo track je lesní či polní cesta. Takových parametrů je více, n2které mohou dále upřesňovat typ objektu. Pro oblasti se používá landuse s hodnotou, která určuje blíže použití - forest je les, residential je oblast pro bydlení, industrial je průmyslová oblast atd. Nejčastější je asi name, což je jméno ulice, objektu atd. Kompletní seznam všech parametrů najdete na Wikipedi OSM. O některých parametrech se ještě diskutuje, v podstatě se tam nechá napsat cokoliv, ale pak se toto nastavení v mapě neprojeví, je-li chybné nebo neznámé.

Názorů na vlastní dělání map je různý. Jsou lidé, kteří tvrdí, že podomácku nelze mapu nikdy udělat tak kvalitní jako udělá komerční firma. Navíc není přesně definována zodpovědnost za mapu. Já tvrdím opak - spousta nadšenců může udělat lepší práci než několik profesionálů, obzvlášť, pokud jde o tak jednoduchou věc. Zodpovědnost je zde podobná, autor lze dohledat,navíc si nedovedu představit, že by někdo tvůrce map (i komerčního) žaloval za to, že je v mapě chyba. U OSM by ale tato chyba vyšla rychle najevo a byla opravena.

Nevýhodou OSM je zatím to, že nejsou tak podrobné, jako komerční mapy. Projekt ale začal teprve nedávno, v podstatě až v roce 2006, u nás ještě o rok později a podle toho jak projekt pokračuje, tak očekávám, že v roce 2010 by mohlo být celé Česko kompletní včetně lesních cest. Už teď jsou oblasti, kde je OSM podrobnější a přesnější než všechny ostatní mapy. Jak pokračuje práce je docela dobře vidět například na videu OSM 2008: A Year of Edits nebo na interaktivním znázornění historie.

K OSM se začínají přidávat i komerční firmy, které pochopily, že nemají šanci držet krok. Jedna Nizozemská navigační firma tak věnovala například celou mapu Nizozemí, které je tak v OSM kompletní, další firma věnovala všechny hlavní silnice Indie a Číny, u nás byly naimportovány všechny lesy od lesní správy apod. Lze čekat, že OSM začnou používat jako zdroj i velké navigační firmy. OSM mapy jdou již například naimportovat do navigací Garmin.

Přidáte se? Máte dotazy? Pište do diskuze pod článkem!