Je nepochybné, že světlo je na kole naprostou nutností, pokud chce jet člověk na kole za tmy nebo šera bezpečně. Cyklisté často vyhazují tisíce a desítky tisíc za různé komponenty na kolo, ale pak jezdí s jednou mizernou blikačkou a ve předu nemají vůbec nic.

V prvé řadě si řekněme, že jsou tři způsoby svícení. Jedna je být vidět, druhá je vidět a třetí je být respektován. Cyklista je totiž často na silnici usurpován, řidiči kvůli nim nechtějí při předjíždění brzdit a naopak pokud mají dát přednost, tak to nedělají buď proto, že je pak nechtějí předjíždět, nebo nedokážou odhadnout jeho rychlost. Cyklista totiž může jet ve městě stejnou rychlostí jako auto.

Výkon světla se udává v lumenech (lm), což je celkový světelný tok, který zdroj produkuje všemi směry. Druhá jednotka je candela (cd), což je světelná intenzita na jeden stupeň úhlu. Pokud zdroj světla emituje všemi směry a má výkon 1 lm, tak platí, že má intenzitu 1 cd. Pokud bude emitovat jen určitým směrem pod nějakým úhlem, tak se bude intenzita zvyšovat podle plochy této části koule o průměru 1. Třetí jednotka je lux, což je osvětlení v daném bodě. To se také většinou měří luxmetrem, čím dále od zdroje, tím klesá osvětlení lux.

U světel na kole se uvádí většinou buď candela nebo lumen. U malých světel je to většinou candela, u velkých světel většinou lumen. Neméně důležitý je ale i úhel vyzařování, protože bez tohoto údaje nám ani candela ani lumen nic neřeknou o charakteru světla.

1. Pokud pojedeme za šera a chceme být pouze k vidění, tak postačí vzadu běžná červená blikačka a vpředu také normální blikačka, tentokrát bílá. Vhodné je to jen do města, kde je veřejné osvětlení. Výkon předního světla postačuje cca 20 lumenů. To odpovídá malým světlům s několika LED diodami. Rozhodně lze doporučit LED, protože blikající světlo je mnohem více výrazné než svítící. Úhel vyzařování může být větší. Za tmy se ale musíme smířit s tím, že nebudeme vidět na silnici, takže projedeme každou díru (a že jich u nás je), každé projeté auto nás oslní a několik vteřin poté toho moc neuvidíme. Někdo se považuje za bystrozrakého a tento stav mu stačí. Já takovéto lidi považuji za hazardéry.
2. Druhá varianta je, že budeme vidět i na silnici, abychom nespadli do příkopu nebo neprojeli každou díru. To už vyžaduje silnější světlo minimálně 100 lumenů, ale raději 200 lumenů a nižší úhel vyzařování, cca do 20 stupňů.
3. Třetí varianta je, že světlo je srovnatelné se světlem motocyklu a řidič si vás s ním splete a automaticky počítá, že jedete rychle a nevjede Vám přímo před čumák. Vhodné je mít vzadu červené světlo vyšší intenzity a stále svítící, ve předu pak světlo alespoň 500lm, klidně i více. Pozor ale na oslnění protijedoucích vozidel, zvolte raději užší kužel 10 stupňů a sklopte ho k zemi tak, aby horní zlom kuželu šel mírně k zemi.

Jaké světlo tedy koupit? Existuje několik zdrojů světel, které se liší svou účinností. Zjednoduše řečeno, čím nižší účinnost, tím kratší dobu vydrží světlo na baterie svítit. Zbytek energie se přemění na teplo.

1. Nejstarší je samozřejmě klasická žárovka, ale také nejméně účinná a na baterie vydrží jen krátkou dobu, typicky kolem hodiny. Na ty zapomeňte, jsou dnes out.
2. O dost lepší je halogenová žárovka, kterou jsem sám nějaký čas používal (12V/20W, cca 250 lm), tu dnes ale již nemá cenu kupovat. Jednak se již ani nedělají (i já jsem měl samovýrobu), jednak už jsou také out.
3. Výborné jsou xenonové výbojky (HID), které se dávají na motocykly a do aut. Výbojka 10W má světelný tok asi 500 lumenů a také výbornou vyzařovací charakteristiku. Například u vyzařovacího úhlu 10 stupňů má úzký hlavní kužel pro osvětlení do dálky a méně intenzivní větší kužel osvětluje vozovku přímo před kolem, aniž by oslňoval. Nevýhodou je napájecí napětí 12V, ideální je napájení gelovou olověnou baterií, která je ale docela těžká. Já používám baterii 3.3Ah, která vydrží asi 3,5 hodiny, váží ale 2kg. Nevýhodou xenonek je to, že se nenechají stmívat.
4. Dnes nejčastější jsou LED diody, z kterých se vyrábí světla širokého rozsahu výkonů až do 700 lumenů. Jejich účinnost je o malinko větší než u xenonových výbojek, ale ty vysokovýkonné mají napájecí napětí 3,5V, takže se lépe napájejí z NiMH nebo Lion baterií. Menší baterie ale zase snižují dobu svitu. Ty nejvýkonnější se 700 lumeny vydrží na plný svit asi hodinu, často se ale udává, že nesmí svítit na tento výkon trvale, protože hrozí poškození čipu teplem (dělají se příliš malé a mají špatné chlazení). Výhodou je možnost regulace jasu a také možnost blikání.

K LED světlům několik komentářů. Levná světla spojují několik levných nízkopříkonových LED diod, typicky 3, 5, 9, 12, někdy i přes 20. Hodí se jako blikačka do šera, ale ne moc na ježdění ve tmě.

Výkonnější světla používají LED diody s příkonem 1W nebo 3.5W, větší výkony samostatných diod se nedělají. Pokud výrobce chce dosáhnout vyššího světelného toku, tak dá více těchto diod na jeden čip. Tak vznikají například 10W LED diody, kde jsou 4 LED v jednom. Tak je to například u typu P7, který má typický tok 700 lumenů, maximální se udává 900 lumenů dle výrobních tolerancí (tím se většinou výrobce světel chlubí, ale ve skutečnosti je typická hodnota 700 lumenů). Záleží také dost na výrobci samotného světla. Někteří pro dosažení vyššího výkonu trošku přepálí specifikaci čipu, čímž se může při trvalém provozu čip tepelně zničit.

Klasické LED vyzařují světlo jen na jedné frekvenci, takže dostaneme jen jednu barvu. Pro osvětlení ale potřebujeme homogenní světlo, které je bílé. Dosáhne se toho tak, že na PN přechodu je fosforečná vrstva, která je buzená světlem z diody. Není to tedy tak, že je světlo emitováno rovnou přechodem. To samozřejmě snižuje účinnost a lze to přirovnat k výbojce, kde září plyn uvnitř baňky výbojky.

Účinnost LED může být značně rozdílná. Zatímco u zářivek účinnost roste s výkonem, tak u LED je to obráceně. Jak se čip zahřívá, snižuje se účinnost, také buzení fosforové vrstvy se dostává do saturace a tím také účinnost klesá. Současné výkonné LED dávají asi 100 lumenů při 1W, ale při maximálním výkonu tato účinnost klesá až na 65 lumenů/W.

Nevýhodou LED je pak často příliš ostrý kužel, který svítí do dálky, ale neosvětluje téměř prostor těsně před kolem. Výhodné je tedy mít tato světla dvě, jedno namířené před kolo a druhé do dálky. Záleží ale i na výrobci samotného světla, kteří mohou kužel upravit.

Podívejme se na výkony a účinnosti různých zdrojů světel. Zapomeňte na proslovy udávané v e-shopech jako superjasná, supervýkonná, extrajasná apod., jsou to bláboly, řiďte se výhradně technologií a čísly.

Zdroj		Svítivost [lm]	Účinnost [lm/W]
	žárovka 1W	4	4
	žárovka 5W	25	5
	žárovka 40W	400	10
	halogen 20W	400	20
	halogen 35W	700	20
	halogen 55W	1550	20
	HID 10W	550	55
	HID 30W	3000	100
	LED 1W (Luxeon)	100	100
	LED 3.5W (CreeQ5/Luxeon Rebel)	225	65
	LED 10W (Seoul P7)	700	70
	Výbojka metalhalogenidová 100W	10000	100
	Výbojka sodíková 100W	15000	150

Poslední dvě výbojky jsem uvedl pro zajímavost, ty se na kole použít nedají. Nejvýhodnější jsou samozřejmě na kolo LED, nejlépe při sníženém výkonu 1W, kdy mají nejvyšší účinnost 100lm/W. To je vhodné jako blikačka nebo pro občasné svícení na cestě. Výhoda je možnost změny režimu a výkonu.

Já používám 10W HID výbojku napájenou olověnou baterií, kterou jsem pořizoval ještě v době, kdy maximální LED byla 1W. Dnes bych si koupil asi jednu LED 3.5W se širším kuželem a jednu 10W s úzkým kuželem a ty podle potřeby zapínal. I když kdo ví, jak bych se nakonec rozhodl...