A pak přišla „ekologická doprava“ - cyklistika...

Krása toku Orlice téměř zázrakem přečkala řadu plošně prováděných zásahů – ať regulací velkých řek v období první republiky, nebo v mnohém přečkala barbarské socialistické regulace, nakonec však v některých svých úsecích neunikla devastaci ve jménu „turistického zatraktivnění“ a šíření „ekologické dopravy“. S cílem turistického zatraktivnění Orlických hor a blízkého okolí se v současnosti začalo v přírodním parku pilně „budovat“. Předzvěstí budoucího turismu, který s sebou mimo jiné přinese i vodácké kempy a související atrakce, je právě i problematický projekt cyklostezky mezi Letohradem a Ústím nad Orlicí stavěné firmou STRABAG a.s., o jejímž negativním vlivu v tomto článku píšeme. „Nejsmutnější na celém projektu je, že mohl být celkem jednoduše proveden pro přírodu bezproblémově, ovšem kdyby nebyl zcela ignorován právě dopad na životní prostředí. Ve snaze ukázat lidem krásy řeky Orlice realizátoři tuto krásu nerespektovali a několika zcela zbytečnými zásahy ji v rámci zpřístupňování neváhali ničit.“ říká Martin Hanousek ČSOP JARO Jaroměř.

133,7 miliónů za asfalt nejkrásnější krajinou...

Stezka je součástí projektu „Aktivní turistika na Orlicko – Třebovsku.“ Cena nákladů na stavbu cyklostezky údolím řek Tiché Orlice a Třebovky je podle projektu odhadována na 133,7 milionu, z toho 65 miliónů podpora z evropských fondů. Délka stezky má být 39,9 km – z toho 23,7 km nové konstrukce, 4,8 km rekonstrukce a 11,4 km využívá stávajících komunikací. (Pozn.: obvyklá cena kilometru nové cyklostezky je v České republice je 3-4 miliony) V současnosti se jedná o největší realizovaný projekt cyklostezky v ČR. Obce mikroregionu označily projekt cyklostezky údolím Tiché Orlice a Třebovky dokonce za stavbu desetiletí. Prochází deseti městy a obcemi a měla by zajistit na Orlicko - Třebovsku rozvoj turismu i užitek pro místní obyvatele. Slavnostní otevření úseku Letohrad - Ústí n. Orl. se plánuje na 7. září 2007. Současně se bude slavnostně otevírat i turistická ubytovna v Cakli a vyhlídková plošina na hradu Lanšperk, které do projektu také patří a na starost je dostala dobroučská firma REKOP.

Také se již pilně pracuje na pokračování cyklostezky z Ústí nad Orlicí do České Třebové a z Ústí do Chocně. Tyto úseky by měly být hotové do konce tohoto roku. Úsek z Bezpráví do Chocně je v plánu na rok 2008 a ve fázi schvalování je úsek z Ústí do Potštejna a odtud úprava cesty podél Divoké Orlice do obce Litice. V nedohlednu zjevně nejsou ani úseky Hrádoveckým údolím přes Řetovou a Sloupnici na Litomyšl a z České Třebové přes Semanín na Svitavy… Region Orlicko – Třebovsko se tak v budoucnu s důmyslnou sítí stezek stane opravdovou cyklistickou velmocí a vyhledávaným cílem turistů.

Orlické hory jsou cílem mnoha turistů

Přírodní charakter řeky? Zapomeňte! aneb Je třeba dostat Tatrovky k řece

Úseky cyklostezky vinoucí se malými vesničkami střídají úseky přírodní, často krkolomně umístěné na samotném břehu řeky, kde by voda dokázala cestu při větších povodních i podemlít. Místo toho, aby cyklostezka respektovala jedinečnost a krásu, kterou chtěla zpřístupnit, a byla posunuta dál od řeky, tak se při stavbě stezky přikročilo k důkladnému, masivnímu a zcela ignorantskému bagrování a zpevňování břehů jedné z posledních velkých neregulovaných řek. Při pohledu na masivní zdi z drátěných klecí naplněných žulou je zcela jisté, že zde byla naprosto ignorována mj. rámcová směrnice o vodách, která je implementovaná v zákoně 254/2001 Sb., a jejímž cílem by mělo být dosáhnout dobrého ekologického stavu vod do roku 2015. I když to je připomínka při reálném stavu správy našich toků přeci jen naivní:).

Tichá Orlice je jednou z mála řek dochovaných v původní podobě

Cyklisté možná jásají, ochranáři ale rozhodně zuří, protože se zde zcela zřetelně likvidují biotopy řady významných druhů - a to jak zásahy do koryta, tak terénními úpravami (mosty, příkopy, betonová koryta a parkoviště pro těžkou techniku), které se neomezují jen na stezku samotnou a nechávají za sebou haldy hlíny, smetí v celém údolí Tiché Orlice. V těsné blízkosti staveb jsou navíc káceny břehové porosty. Těžko říct, proč jsou ale na jejich místo vysazovány smrky, které v nivě této řeky nemají co dělat?!? Dále měla být na některých místech provedena zpevnění břehů pomocí plůtků z vrbových kůlů, které ovšem byly při stavbě kýmsi bez obav nahrazeny masivní stěnou z gabionů – což jsou klece z pletiva naplněné žulou.

A proč k tomu všemu došlo? Stavba je údajně povolena platným stavebním povolením, jehož vydání je opřeno o vyjádření, souhlasy a rozhodnutí dalších orgánů státní správy a organizací. Ovšem není možné takovou stavbu povolit a provádět bez vyjádření Povodí Labe. Toto vysvětluje Roman Kalous z ČSOP JARO Jaroměř, který se o toto vyjádření Povodí Labe zajímal: „Naprosto nepochopitelný je přístup správce toku Povodí Labe s.p., který místo aby dohlížel na implementaci evropské směrnice o vodách a řeku chránil, tak v 21. století povolí zcela zbytečné regulační zásahy do jedné z nejkrásnějších a nejzachovalejších řek České republiky za podmínky, že na cyklostezce budou moci jezdit tatrovky podniku Povodí Labe!“

I toto vyjádření odhaluje velmi zásadní věc, o kterou se v celém projektu jedná. Opět to bohužel není charakteristické jen pro tento projekt, ale i pro ostatní podobné v České republice. Jedná se o to, že se jsou takto v unikátních územích stavěny silnice schovávající se za „ekologickou dopravu“ cyklostezky, což vysvětluje i ony masivní rozměry. A peníze evropských fondů na ekologickou dopravu vesele plynou na devastaci naší krajiny...

Celá dokumentace okolo cyklostezky údajně zabírá několik skříní, a tak v ní snad nic úřednického chybět nebude a vše bude řádně naplánováno a povoleno. Otázkou je, kde se stala chyba, kde naprosto selhali konkrétní lidé (systém), jak to, že byla dovolena zbytečná devastace jedné z nejcennějších řek u nás? Může za to Mikroregion Orlicko – Třebovsko, Státní fond dopravní infrastruktury, Povodí Labe, manažer projektu Aktivní turistika na Orlicko – Třebovsku... atd.?

Mezi obcemi Červená a Hnátnice je potřeba největších úprav – řeka musí kousek ustoupit

V Hnátnici zatím stavba končí, pokračuje se ale po zelené louce dále do Ústí nad Orlicí

V rámci stavby cyklostezky bylo přes řeku postaveno pět nových mostů

Co dále? Ponaučení?

Když jsme sepisovali tento článek, chtěli jsme, aby nebyl jen planým konstatováním, které by lidé zhodnotili ve smyslu „ti ochranáři zase proti něčemu protestují, zase se jim něco nelíbí“, ale aby se zúčastnění nad svými činy alespoň trochu zamysleli.

Vážíme si rozhodně obtížné práce, kterou tvůrci Orlické cyklostezky tomuto projektu bez pochyby věnovali, aby realizovali svůj zájem na turistickém zatraktivnění, ale upozorňujeme, že při realizaci tohoto projektu došlo k naprostému selhání a ignorování krajinných hodnot a jedinečnosti území a řeky Orlice. Při správném vedení projektu by se tomu dalo velice lehce zabránit - kdyby například mikroregion Orlicko-Třebovsko své záměry konzultoval s místními občany v občanských sdruženích. Přizváním ochranářských sdružení a konzultování velkých projektů s nimi před jejich realizací by se dalo předejít řadě zbytečných problémů. Dokud bude převládat utajování, strach a uzavřenost úřadů před těmito sdruženími, bude vždy naprosto zbytečně docházet k ostrým střetům. Bohužel si většina úřadů, mikroregionů atd. dosud neuvědomila (i když individuální rozdíly jsou obrovské), že by občanská sdružení a jejich znalosti měly využít k hledání cest ke společným cílům. V tomto naši společnost čeká ještě dlouhá cesta.

Budeme žádat po tvůrcích projektu odůvodnění zásahů do krajiny Poorličí a u některých zvlášť nevhodných zásahů, které jsou podle nás i v rozporu s vydanými platnými vyjádřeními, požádáme o prošetření Českou inspekci životního prostředí. O vysvětlení regulačních zásahů do jedinečného přírodního koryta a vysazování nepůvodních druhů dřevin v přírodním parku Orlice požádáme i správce toku státní podnik Povodí Labe. Pokusíme se kontaktovat a požádat o postoj i Státní fond dopravní infrastruktury, z kterého jsou financovány cyklostezky, které jsou ve skutečnosti i účelovými komunikacemi pro automobily.

Chceme především upozornit veřejnost na aktuální, ale málo diskutovaný problém celé České republiky, kdy jsou v přírodně jedinečných územích, kde by nikdy klasická silnice (doufáme) nebyla k realizaci dovolena, stavěny za cyklostezky schované tzv. víceúčelové komunikace. Vzhled a devastační účinek jsou stejné – jen se tomu říká podpora „ekologické dopravy“ a financování je provedeno přes Státní fond dopravní infrastruktury na podporu cyklostezek.

Doufáme, že se nám alespoň trochu podaří přispět k diskuzi a zabránění stavbě silnic-cyklostezek v nejhodnotnějších místech naší krajiny.